Nelze se tomu vyhnout a omlouváme se za opakování toho výrazu, ale je to donedávna populistický outsider Abelardo de la Espriella, kdo se ve volební kampani před prezidentskými volbami v Kolumbii prezentoval, podle deníku El País téměř denně, jako muž „s největšími koulemi v Kolumbii“. Ve volbách pak na hlavu porazil tradiční pravici a ve druhém kole těsně i kandidáta doposud vládnoucí levice.

Údajný bohatě naplněný prostor za poklopcem byl podle tvrzení sedmačtyřicetiletého sebevědomého politika dokonce jedním z hlavních důvodů, proč si získal podporu i mezi voličkami.

Ale jen vyboulené kalhoty by nestačily k tomu, aby showmanský právník, který mimo jiné nazpíval a vydal dvě CD s notoricky známými písněmi jako O sole mio, přebral vedení třetí nejlidnatější země Latinské Ameriky.

Abelardo de la Espriella. Foto: AA/ABACA / Abaca Press / Profimedia

Celý kontinent od druhého nástupu Donalda Trumpa prudce obrací doprava. Není za tím jen časová shoda.

Tygr z Karibiku

Před čtyřmi lety Kolumbie zažila zlom. Poprvé v její historii se demokratickou cestou dostal k moci představitel levice, bývalý člen guerrily M-19 Gustavo Petro, který na sebe v posledním roce na mezinárodním poli opakovaně upozornil rétorickými střety se svým protějškem z USA.

Zatímco on byl pro Trumpa „obchodník s narkotiky“ a „feťák“, v obráceném gardu se objevily nálepky jako „Hitler“ a „nacista“.

Navzdory chaotickému vládnutí a korupčním skandálům, z nichž jeden se týkal i Petrova syna, si prezident dokázal mezi voliči udržet popularitu. Především u těch z méně majetných vrstev, protože díky složitě prosazovaným reformám zákoníku práce, penzijního a daňového systému dokázal nejchudším zlepšit život.

Gustavo Petro těsně po svém vítězství v prezidentských volbách v roce 2022, v Bogotě. Foto: Robert Bonet, NurPhoto/Reuters

Petro kvůli ústavním omezením nemohl nejvyšší post obhajovat, ale zdálo se, že by jeho nástupce, levicový intelektuál a obhájce lidských práv Iván Cepeda (jako malé dítě prožil tři roky exilu v Praze) mohl dokonce vyhrát už v prvním kole. Soupeřů se sice vyrojila spousta, ale nezdálo se, že by mu někdo z nich mohl být důstojným vyzývatelem.

Cepeda se ani příliš nenamáhal s kampaní v naději, že se jeho soci na pravici při snaze dostat se do druhého kola vybíjí mezi sebou a on mezi nimi bude působit jako síla rozumu.

Možná by to tak dopadlo, kdyby do kolumbijské politické džungle s řevem nevskočil Tygr – tak sám sebe překřtil charismatický Abelardo de la Espriella.

K příměru ke kočkovité šelmě ho inspiroval jiný jihoamerický populistický outsider, který dosavadní politické zvyklosti ve své vlasti obrátil na hlavu: nynější argentinský prezident Javier Milei.

Abelardo, jak se mu v Kolumbii běžně říká, nebyl pro svoje spoluobčany novou tváří. Znali ho jako zdatného právníka, který si vybírá případy zajímavé pro veřejnost a vychutnává si následnou mediální pozornost.

Jeho nejznámější klientem byl