Z tribuny mluvil tehdejší předseda vlády Viliam Široký, když tu v 16:35 hodin explodoval u pomníku mistra Jana Husa pekelný stroj. Hromová rána, dým, všeobecný úlek, nářek a zranění. Bylo jich na třicet. Naštěstí bez obětí na životech. Experti Bezpečnosti zkoumali modrý sportovní pytel ukrývající výbušné zařízení. Opodál ležela hnědá aktovka – také s bombou. Ta naštěstí nevybuchla. V obou zařízeních byly instalovány plastové budíky a zápalné dráty s plochými bateriemi 4,5 V.

„Jedná se o amatérsky zhotovenou výbušnou slož na bázi černého prachu, u kterého bylo jako okysličovadlo použito dusičnanu sodného a draselného a jako hořlaviny dřevěného uhlí a síry. Pachatel patrně neměl podrobnějších znalostí z oboru výbušnin, ale podle kvality sestrojení roznětu je třeba předpokládat jeho zručnost a určité elektrotechnické znalosti,“ zněl posudek. Prověřeny a vyslechnuty byly stovky osob, pachatel atentátu však zůstal nezjištěn.