Ačkoliv se v běžné řeči používá pojem „plat starosty“, zákon o obcích hovoří o „odměně za výkon funkce“. Pro lepší srozumitelnost a přehlednost se však v textu i tabulkách držíme všeobecně zažitého termínu plat. 

Systém odměňování komunálních politiků prošel v posledních letech reformou, která jej navázala na vývoj ekonomiky. Už nejde o libovůli vlády, ale o automatický mechanismus. 

• Plat starosty se počítá jako součin platové základny a koeficientu, který odpovídá velikostní kategorii obce (podle počtu obyvatel k 1. lednu daného roku). 

Pro rok 2026 je rozhodující základna 48 147 korun (odvozená z průměrné mzdy za první pololetí roku 2025). K této částce se již nepřipočítávají dřívější skryté příplatky, protože koeficienty jsou konečné a jsou dány přímo zákonem o obcích (č. 128/2000 Sb.). Staré nařízení vlády č. 318/2017 Sb. bylo zrušeno. 

U malých obcí je zásadní rozdíl v tom, zda je starosta takzvaný uvolněný (práce na plný úvazek), nebo neuvolněný (funkci vykonává při svém civilním zaměstnání). U měst s populací nad 10 tisíc obyvatel jsou již starostové uvolňováni automaticky prakticky vždy. 

Poznámka: Částky pro neuvolněné starosty jsou zákonným maximem, o konkrétní výši rozhoduje zastupitelstvo obce. 

• Příklad A (těsně pod 20k): Města jako Náchod, Kutná Hora, Beroun, Žatec nebo Louny se pohybují v rozmezí 15–20 tisíc obyvatel. Jejich uvolněný starosta pobírá základní hrubý plat 106 454 korun. 

• Příklad B (těsně nad 20k): Pokud město hranici 20 tisíc obyvatel mírně překročí (např. Kadaň, Blansko, Písek, Kroměříž či Vsetín), spadá starosta do vyšší kategorie s platem 116 275 korun. 

S rostoucím počtem obyvatel a agendou (např. stavební úřady, správa městských firem) plat strmě stoupá. Zatímco starosta okresního města se pohybuje kolem hranice sta tisíc korun, šéfové metropolí jsou na tom ještě lépe. 

• Město nad 50 tisíc obyvatel: cca 126 194 Kč (platí pro rozmezí 50 001–100 000 obyvatel) 

• Statutární město (primátor): 136 979 až 168 515 Kč (podle velikosti a členění města) 

• Praha (primátor): 192 348 Kč 

Primátor Prahy má nejvyšší koeficient (3,995), což odráží fakt, že jeho role kombinuje odpovědnost starosty, primátora i hejtmana kraje. 

Pro mnoho lidí na vesnici je pohled na tabulku „plat starosty na vesnici“ šokem, ale realita je často skromnější. V obcích do 500 obyvatel je starosta často neuvolněný. To znamená, že přes den pracuje například jako automechanik nebo účetní a po večerech řeší odpady, dotace a opravy cest. Jeho odměna je v takovém případě zlomkem částky v tabulce (často kolem 15–25 tisíc korun). 

Naopak uvolněný starosta nesmí vykonávat jinou výdělečnou činnost (s výjimkou správy vlastního majetku, vědecké či umělecké činnosti). Obec je pro něj zaměstnavatelem na plný úvazek. 

Dlouhá léta vyvolávalo nevoli veřejnosti, když politik seděl na více židlích zároveň – byl například uvolněným starostou a k tomu poslancem, senátorem nebo členem vlády – a z každé pozice bral stoprocentní plat. Nyní je to jinak. Pokud uvolněný starosta vykonává souběžně funkci poslance, senátora nebo člena vlády, dochází k automatickému krácení jeho odměny na obci: 

• Za funkci starosty dostane pouze 40 procent z tabulkového platu. 
• Plný plat (100 procent) mu zůstává pouze z jeho zákonodárné či vládní funkce v Praze. 

Tento mechanismus funguje automaticky přímo ze zákona a obecní zastupitelstvo ho nemůže svým hlasováním obejít ani změnit. Cílem je motivovat politiky k tomu, aby se věnovali jedné práci naplno, nebo za kumulaci funkcí nenesli neúměrně vysoké finanční nároky z veřejných rozpočtů. 

Odpověď je prostá: Zákon o obcích to zakazuje. 

Odměny jsou dány státem, aby se zabránilo dvěma extrémům: 

1. Korupce a populismus: Starosta by mohl ovlivňovat zastupitele, aby mu schválili neúměrně vysoký plat z obecních peněz. 

2. Politický boj: Opozice by mohla starostovi v rámci „úspor“ snížit plat na nulu, a tím ho fakticky donutit k rezignaci. 

Jednotná tabulka tak slouží jako pojistka nezávislosti a stability samosprávy v celé České republice.